PILOTNÍ PROJEKT SBĚRU GASTROODPADŮ živočišného a rostlinného původu z domácností na území hl. m. Prahy
Téměř polovina směsného komunálního odpadu (dálek jen SKO) je tvořena biologicky rozložitelnou složkou, tzv. bioodpadem.
Není však bioodpad jako bioodpad! Od roku 2004 je v Praze možné si pořídit hnědý kontejner pro listí, trávu, větve, zeminu, zkrátka bioodpady ze zahrad. Zahradní bioodpad končí na kompostárnách na území hl. m. Prahy nebo Středočeského kraje. Tam z materiálu za přístupu vzduchu a přiměřené vlhkosti vzniká organické hnojivo neboli kompost. Kvalita kompostu závisí na čistotě sbíraného materiálu. Proto velmi záleží, jak dobře občané třídí. Na rozdíl od plastu se bioodpad velmi špatně dočišťuje. Např. jediná tužková baterie může kontaminovat až 30 t kompostu, který je znehodnocený a nemůže se využívat jako hnojivo na zahrady nebo pole. V Praze nyní využívá hnědé kontejnery na bioodpad až 13,5 tisíce domácností.
Kromě zahradního odpadu nám v každé domácnosti vzniká také jiný organický odpad, který ale svým charakterem není vhodný ke kompostování. Jedná se především o tepelně upravené potraviny, masné a mléčné produkty. Tento typ bioodpadu označujeme jako tzv. GATROODPAD. Přestože, se gastroodpad nekompostuje, je možné i tuto složku vytřídit, samostatně zpracovat a využít její potenciál. Proto realizujeme v podmínkách Prahy unikátní pilotní projekt, v rámci kterého máme zájem sbírat bioodpad z kuchyní našich domácností, jako jsou kosti, maso, zbytky nedojedených pokrmů, prošlé potraviny, nebo i zbytky ovoce a zeleniny z přípravy pokrmů.
Pro účely tohoto pilotu byly na sběr gastroodpadů zvoleny speciální hnědé nádoby s oranžovým víkem o objemu 120 l. Celkem bude v rámci projektu zapůjčeno/rozdáno 100 kontejnerů vytipovaným zájemcům z bytové zástavby činžovního charakteru na území MČ Praha 5, 6 a 7.
Z hygienických důvodů bude víko kontejneru na gastroodpad opatřeno gumovým lemem a západkou. V letním období bude 1x měsíčně probíhat i vymývání nádob. Každá nádoba bude taktéž opatřena samolepkou s popisem, co do nádoby patří a nepatří. Svoz gastroodpadu bude probíhat 1x týdně.
Veškeré náklady na zajištění celého projektu hradí Magistrát hl. m. Prahy, jako iniciátor a objednatel pilotního projektu, tzn., že všem zapojeným občanům bude sběrná nádoba, její svoz, zajišťování nadstandardní služby zanášky/vynášky, včetně mytí nádoby poskytováno bezúplatně. Náklady spojené s uložením bioodpadů sebraných v průběhu realizace projektu na zpracovatelské zařízení budou hradit Pražské služby, a.s. jako realizátor projektu. Projekt je rovněž podporován ÚMČ Praha 5 a 6, které se taktéž podílí na koordinaci projektu.
Cílem ročního projektu je především ověřit zájem občanů o třídění gastroodpadu z domácností, monitorovat jeho množství a složení. Gastroodpad je významnou složkou směsného komunálního odpadu (SKO), který primárně končí v pražské spalovně odpadů, přesněji řečeno v Zařízení na energetické využití odpadů - ZEVO Malešice.
V rámci pilotního projektu se sbírá především živočišná, ale i rostlinná složka bioodpadu z kuchyní a domácností. Do nádob patří zbytky jídel, jako je maso, kosti, omáčky, knedlíky, pečivo, mražené a vařené zbytky potravin, zbytky ovoce a zeleniny, ale také umaštěné papírové utěrky, prostě cokoliv, co se za anaerobní podmínek rozkládá a vzniká metan. Do kontejnerů na gastroodpad lze vyhazovat i prošlé potraviny v původním obalu! Tzn. i mléko v tetrapaku, okurky ve sklenici, rybičky v konzervě, chleba v papírovém pytlíku či jogurt v plastovém kelímku atp.
Vysbíraný materiál bude odvážen na bioplynovou stanici, tzv. BPS, kde bude na vstupu vážen, monitorován a drcen. Pro BPS jsou právě vhodné odpady s vyšším obsahem vody, potraviny, které již prošly nějakým procesem zpracování jako uvařená jídla, prošlé potraviny, cukrovinky apod. Dále odpady živočišného původu jako tuky, odpady ze zpracování mléka, masa, prošlé nápoje apod.
Tyto odpady s vyšším množstvím vody nejsou vhodné pro přímé spalování ve spalovnách (resp. ZEVO), protože snižují výhřevnost odpadů. I proto je důležité bioodpady ze SKO vytřídit a zpracovat jiným způsobem. Zahradní bioodpady rostlinného původu typu větve, tráva a listí, tedy odpady s vysokým obsahem celulózy jsou vhodné především pro zpracování aerobním způsobem na kompostárnách, jak již bylo zmíněno v úvodu tohoto článku. Oproti tomu gastroodpady, které máme zájem sbírat v rámci našeho projektu vyžadují hygienizaci a nejvhodnějším způsobem zpracování je jejich využití v BPS. Zde se z odpadního materiálu získá velké množství energie v podobě bioplynu, potažmo biometanu. Navíc se také zachová materiálová hodnota gastroodpadu v podobě digestátu, který je možné za splnění určitých norem využít jako organické hnojivo.
Praha si uvědomuje značný potenciál ve sběru gastroodpadu na svém území. Proto bude důsledně sledovat a vyhodnocovat výsledky studie, kterou vyhotovuje Institut cirkulární ekonomiky INCIEN ve spolupráci s Pražskými službami, k záměru na možné vybudování BPS ke zpracování bioodpadu, včetně zmapování potenciálu a možnosti využití vyrobeného biometanu např. jako pohonu pro autobusy MHD a nebo svozová vozidla Pražských služeb. Pohon CNG v porovnání s dieselovým pohonem vykazuje výrazně nižší emise znečišťujících látek a je vhodný do městského provozu. Autobusy a vozidla na CNG mají navíc oproti těm naftovým nižší provozní náklady.
Zde je podrobný seznam toho, co je vhodné do GASTROODPADU vyhazovat a proč!
Co do kontejneru na gastroodpad patří:
· zbytky ovoce a zeleniny včetně slupek tropického ovoce,
· čaj i v sáčku, kávová sedlina včetně filtru,
· vajíčka včetně skořápky - BPS si s nimi poradí,
· papírové pokládky od vajec – BPS si s nimi poradí, ale je lepší dávat do SKO,
· vařené i mražené zbytky jídel jako omáčky, knedlíky, pečivo,
· všeobecně všechny prošlé potraviny včetně mléčných výrobků – lépe bez původních obalů, ale je možné vhazovat i s obalem,
· plastové sáčky použité na sběr gastroodpadu v domácnosti – je přípustné použít i plastové sáčky na sběr, ale lepší jsou papírové sáčky či noviny,
· obalové materiály (kelímky, plastové folie, atd.) – technologie BPS si s nimi umí poradit, ale je určitě vhodnější vhazovat bez obalových materiálů,
· v omezeném množství tráva, listí – BPS si s nimi poradí, ale vhodnější varianta je využít nádobu na zahradní BIOODPAD určená na kompostárnu,
· v omezeném množství jedlý olej a tuk a to pouze v uzavřené PET lahvi – BPS si s nimi v pohodě poradí, ale lepší je dávat do kontejnerů na oleje v ulicích města, v rámci mobilního svozu či na sběrných dvorech,
Co do kontejneru na gastroodpad nepatří:
· zemina, kameny, větve, dřevo všeobecně – může znehodnotit technologii BPS!
· uliční smetky – mohou např. obsahovat kameny a motorový olej, který ničí technologii BPS!
· podestýlka býložravých i masožravých zvířat – může obsahovat kameny,
· zvířecí exkrementy a trus – myslí se exkrementy psů a koček, např. koňský hnůj je brán jako statkové hnojivo a není tedy odpadem,
· uhynulá domácí zvířata – patří do kafilérie!
· dále nepatří složky, které lze třídit – papír, sklo, plasty, kovy, textil, stavební suť atp.
· a hlavně NEBEZPEČNÉ odpady, které mohou zahubit mikroorganismy, které materiál v BPS rozkládají na biometan!
K projektům je zřízen internetový formulář zde na stránce https://gastro.praha.eu/dotaznik , kde můžete vyplnit dotazník spokojenosti občanů se službou. Mnohem více oceníme odpovědi, které nebudou anonymní, proto prosím zadejte své iniciály.
Závěrem bychom chtěli zdůraznit, že: „Nejlepší odpad je ten, který nevznikne!“ Proto je důležité se naučit nakupovat s rozvahou a jídlem NEPLÝTVAT. Pokud už nám nějaký potravinový odpad vznikne, potom ho vytřídit jako GASTROODPAD.
Více informací o problematice plýtvání potravinami, jak je správně skladovat, nebo jak využít zbytky naleznete na www.zachranjidlo.cz . Iniciativa Zachraň jídlo byla podpořena z grantu Hl. m. Prahy.
Vaše oddělení odpadů
Odbor ochrany prostředí
Magistrát hl. m. Prahy
odpady.praha.eu